V Astilleru jsme strávili o den více, než jsme plánovali, protože naše ubytování o den před tím bylo neskutečně špinavé a tak jsme museli jet rovnou dál. 

Přijeli jsme v neděli do Viviera, kde to bylo nádherný a měli jsme pod okny krásnou pláž a skály a místo bylo fakt dechberoucí, nicméně, když jsme se začli rozkoukávat po apartmánu, bylo nám dost zle z toho jak špinavo tam bylo. Museli jsme tedy pokračovat dalších 350 km do naší další destinace, která byla naštěstí volná už den předem. 

El Astillero bylo jedno z nejošklivějších míst, kde jsme bydleli. Industriální město, pláže daleko a tak. Věděli jsme ale, že je to jen na týden a apartmán byl naproti tomu maličký, ale moc pěkný a tak jsme si v tom našli to hezký pro sebe. 

Byli jsme na několika výletech, jak se dalo a prošli části Astillera kolem nás, které tolik ošklivé nebyly. Lucka odesílala poslední balíček náramků a tiskli jsme pro to etikety v knihovně, což byl zážitek sám pro sebe. 

Bydleli jsme v maličkém aparmánu, který byl ve stylu serfařů a skejťáků, podle svého majitele, který má vášeň pro obojí. 

Velmi jsme se těšili na to, že brzy přejíždíme do Andorry, která měla být pro nás něčím přelomová, ale nevěděli jsme čím. Jen jsme to cítili už dopředu.