Na naší cestě zpátky domů do ČR jsme už chtěli zůstat v EU, abych mohl pracovat  a telefonovat. Takže Srbsko jsme vynechali s tím, že pojedme přes Bulharsko a Rumunsko a Maďarsko k nám. 

Po cestě do Montany jsme se zastavili v Sofii, hlavním mělstě Bulharska a měli jsme konkrétní cíl a tím byla Star Wars výstava Unofficial Galaxies.

Na více toho nebyl v hlavním městě Bulharska čas, ale přišlo nám to, jako bychom byli v Praze. Projížděli jsme místy, která přípomínala různé části Prahy. Chodov, Jižní město a tak. I obchody už tu byly prakticky totožné jako u nás a tak jsme se přiblížili domovu i tímto směrem. 

Montana, kde jsme bydleli je v levém horním cípu Bulharska asi 80 km od Rumunska a po cestě tam v noci jsme ještě zažili trochu dobrodružství tím, že jsme projížděli serpentýnama přes menší hory a teplota poprvé klesla pod nulu a naše letní gumy měly co dělat abychom to v té tmé daly. Původně jsem nečekal, že se budeme vracet na zimu domů a tak jsem při otázce v servisu, jaké gumy objednáme, volil jasně ty letní. 

Apartmán byl skvělý, hodně prostoru i na práci velké místnosti a teplo. Okolí bylo už horší. Bylo to zvláštně ponuré, rusky působící, koneckonců i lidé mluvili ruštinou nebo něčím podobně znějícím. 

Navíc byl celý náš týden v Montaně ponořen do mlhy a deště. Pršelo každý den a to ještě podtrhlo ponurost celé naší návštěvy a celkového dojmu. 

Od pondělí do čtvrtka jsem pracoval s tím, že v pátek a v sobotu uděláme nějaké výlety, jako vždycky. A došlo na nějaké menší, ale nic velkého jsme nepodnikli. Bylo to takové období zpomalení a nic moc se nám nechtělo. Už jsme se těšili domů. 

Na poslední 3-měsíční fázi naší cesty jsme neměli žádné místo, kde bychom byli delší dobu, abychom tam mohli déle bydlet. Když už jste někde měsíc třeba, tak už tam jste opravdu jako doma. Ale my byli jen dvakrát 2 týdny v řecku a jinak se posouvali po 2-7 dnech a to je náročné. A na nás to už touto dobou doléhalo. 

Pokračovat jsme měli do Rumunska a tam jsme čekali kulturní šok.