Ze Slovenska jsme přejeli přes vodní dílo Gabčíkovo, kde jsme se zastavili s Lenkou a Radimem, kteří nás tímto vyprovodili. Za necelé dvě hodinky jsme přijeli do spodní části Budapešťi zvané Tököl. Trochu nás překvapila aplikace Waze, která nás vedla přes přívoz, kousek od cíle, ale byl to zážitek, protože jsme měli pocit, že to ten vor nemůže přežít. Ale ostřílení borci v posádce to zvládli bravurně a protože jsme neměli Forinty a oni neměli zase Eura, platili jsme asi dvakrát tolik než ostatní. Nevadí. 

Půjčili jsme si přes AirBnb dům v Tökölu a v sobotu vyrazili do centra Budapešti. 

Nejdříve jsme byli v Tropicariu, takovém zoo, které je v obchoďáku a byla na něj fronta asi 100 metrů, ale počkali jsme si a mačkali se s dalšími 300 lidmi bez roušek nebo respirátorů v napráskaném obchoďáku, kde se stála fronta. 

Potom jsme vlakem přejeli na hlavní nádraží v Budapešťi a tam odsud jeli tramvají do centra, kde jsme to prošli tak, jak nám to jenom bolavé nožičty :-) a nálada dětí dovolila. Místy to byl fakt boj, ale dali jsme to a máme z toho moc pěkný zážitek. I děti věřím. Které nikam moc nechtěly, pokud tam nebylo jídlo. 

Asi jsme byli stejní v jejich věku. Koho by zajímalo obcházet krásy evropské métropole v 9, 7 nebo 5 letech.